Spánková apnoe

Příznaky

Typické příznaky jsou únava, nadměrná denní spavost a chrápání. Dále si pacienti často stěžují na neosvěživý spánek, časté probouzení s pocitem dušení či lapání po dechu, ranní bolesti hlavy, opakované noční močení, sucho v ústech, potíže s pamětí, poruchy nálady, neschopnost erekce a v neposlední řadě na mikrospánky během dne. Onemocnění může být i bezpříznakové nebo jeho příznaky může pacient přičítat věku a považovat je za normální. Lidé se spánkovou apnoí si samotných dechových zástav během spánku většinou nejsou vědomi. Často na hlasité chrápání a zástavy dýchání ve spánku upozorní jejich ložnicoví partneři, kteří tím dají popud k vyšetření ve spánkové laboratoři.

Kdy a jak se nechat vyšetřit při podezření na spánkovou apnoi?

Pokud pozorujete výše popsané příznaky, zejména chrápání spojené s únavou či dokonce usínáním během dne, pak byste tyto příznaky měli probrat se svým praktickým lékařem a neváhat s objednáním k vyšetření ve spánkové laboratoři. Tam vás čeká připojení na diagnostický přístroj (tzv. polysomnograf či kardiorespirační polygraf ), který během spánku zaznamenává různé tělesné údaje, jako například proudění vzduchu nosem, okysličení krve, tepovou frekvenci, dechové pohyby a další. Toto vyšetření většinou probíhá během jednodenní hospitalizace ve spánkové laboratoři. Některá pracoviště nabízí i možnost vyšetření v domácím prostředí.Vyhodnocením záznamu z tohoto přístroje pak lékař získá informaci o přítomnosti i o závažnosti spánkové apnoe.

Možnosti léčby

Zlatým standardem léčby a nejefektivnější léčebnou metodou je aplikace přetlaku do dýchacích cest během spánku (foto). Přetlak se aplikuje prostřednictvím speciální nosní či celoobličejové masky, napojené na hadici a přístroj zvaný CPAP (z anglického "Continuous Positive Airway Pressure"). Přístroj CPAP generuje předem nastavenou intenzitu přetlaku a mechanickým roztažením dýchacích cest tak zajistí nepřerušované dýchání. Tím odstraní příznaky i případné následky spánkové apnoe, pokud jej pacient pravidelně každou noc užívá. Tato léčebná metoda však nijak nemění anatomickou stavbu nosohltanu, tedy ani podstatu onemocnění – pokud pacient přístroj přestane používat, spánková apnoe se znovu projeví.

Alternativou k léčbě CPAPem je chirurgická léčba. Spočívá nejčastěji v chirurgickém odstranění části měkkého patra, patrových mandlí či kořene jazyka, nicméně škála možných operačních výkonů je široká. Chirurgická terapie je vhodná pro lehčí formy spánkové apnoe, zejména k potlačení chrápání. U závažnějších forem onemocnění nebývá efektivita chirurgických zákroků dostatečná a tak je upřednostňována léčba CPAPem. Výjimku tvoří pacienti s anatomickou odchylkou, kterou lze efektivně operací odstranit, například výrazně zvětšené patrové mandle. Proto je důležité, aby každý pacient se spánkovou apnoí absolvoval vyšetření ORL specialistou.

Je možné onemocnění příznivě ovlivnit svépomocí?

Jak již bylo zmíněno, největší efekt na závažnost spánkové apnoe má zhubnutí, pokud pacient trpí nadváhou. Dalším doporučeným opatřením je nepít alkohol před spaním a neužívat léky způsobující svalové uvolnění či prášky na spaní. U některých pacientů pomůže vyvarovat se spánku v poloze na zádech.

Je spánková apnoe nebezpečná?

Neléčená spánková apnoe s sebou přináší řadu rizik. Závažnost těchto rizik stoupá se závažností onemocnění. Studie prokazují vyšší riziko vysokého krevního tlaku, mozkové mrtvice, srdečního infarktu a dalších závažných zdravotních komplikací. Mimo zdravotní rizika jsou pacienti též vystaveni zvýšenému riziku dopravních či pracovních nehod způsobených mikrospánky. Z tohoto důvodu by pacienti s mikrospánky a středně těžkou či těžkou neléčenou spánkovou apnoí neměli řídit motorová vozidla, pracovat ve výškách či obsluhovat obráběcí stroje dokud nebudou efektivně zaléčeni. Spánková apnoe může být důvodem k omezení pracovní schopnosti či invaliditě, pokud pacient léčbu netoleruje nebo odmítá. Naopak u spolupracujících a dobře zaléčených pacientů není důvod k jakémukoliv omezení.